JIHLAVA: Pozůstatky Jihlavy
Tajemství ukryté pod muzeem: archeologové narazili na pozůstatky z počátků Jihlavy.
Letos bude po více než dvou letech dokončena rozsáhlá rekonstrukce budov krajského Muzea Vysočiny Jihlava. Ve vnitrobloku na Masarykově náměstí vzniká Edukační centrum, které bude součástí stávajícího muzejního komplexu v horní části jihlavského náměstí. Stavebními zásahy prochází postupně všechny objekty ve správě muzea.
„Nové i zrekonstruované prostory budou od letošní zimy sloužit návštěvníkům i odborným pracovníkům muzea. Vedle velkého edukačního sálu a dvou menších edukačních prostor vzniká také několik nových odborných pracoven, laboratoří a další zázemí muzea. Moderní a především kapacitně adekvátní edukační prostory pro návštěvníky muzeu citelně chyběly včetně domu archeologů, který vznikne přestavbou sousedního objektu. Ten Kraj Vysočina odkoupil v roce 2024,“ informoval po své návštěvě muzea hejtman Kraje Vysočina Martin Kukla.
Postupná rekonstrukce vyžaduje také podrobný archeologický průzkum, který odborníkům přinesl mimo jiné jeden neobvyklý nález. Ve vnitrobloku muzea objevili archeologové jasné známky o dlouhodobějším ustájení koní. „Jde o zajímavý nález, jelikož přímé archeologické doklady o ustájení koní nebo hospodářských zvířat se daří objevovat jenom velmi vzácně. Zvlášť takové, které jsou datovány až k samotnému založení města Jihlavy,“ uvedl vedoucí archeologického oddělení jihlavského muzea Aleš Hoch. Přítomnost ustájených koní dokládají nálezy zbytků steliva, podkovy i udidla. Objeveny byly také pozůstatky základů bývalého hospodářského objektu.
Už dříve se v prostorách odborných pracoven v sousedním památkově chráněném objektu našla při průzkumných prací původní historická výmalba. Stalo se tak při odborném restaurátorském zásahu při odkryvu jejích jednotlivých vrstev. „Původní výmalba byla objevena v torzálním stavu a odborníci ji po hlubší analýze zařadili do barokního období 17. až 18 století. Součástí výmalby je horská modř, pro kterou je typická barevností nestálost - na vzduchu vlivem působení sirovodíku postupně černá. Dále byly odkryty pozůstatky po výmalbách z mladších období, zejména šablonové klasicistní a secesní ornamenty a květinové vzory,“ popsal pro krajské noviny nález Miloš Hrůza, radní Kraje Vysočina pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu.
Budoucí edukační centrum ve dvoře muzea na Masarykově náměstí je už stavebně dokončené. Má hotovou fasádu, okna, dveře i všechny venkovní konstrukce, probíhá dokončení interiérových prací, síťování a vybavování prostor. Součástí nového objektu je i střešní terasa a prosklený multifunkční prostor, který bude sloužit jako ateliér nebo jako pozorovatelna hvězdné oblohy pro popularizaci astronomie, která se u návštěvníků těší velké pozornosti.
V přízemí původních objektů teď stavbaři připravují zázemí pro edukační činnost, které muzeum citelně postrádalo. „Mezi stávajícím a nově pořízeným objektem bude ve dvoře nově probourán průchod. Stane se tak ve stejné době, kdy budou vrcholit práce na modernizaci vstupní haly muzea, přesunu a novému řešení pokladny, rozšíření sociálního zázemí pro návštěvníky a úpravy velkého dvora muzea, který se promění na příjemný pobytový komunikační prostor se zelení a venkovním posezením,“ doplnil Martin Kukla.
Projekt s názvem Edukační centrum a zázemí Muzea Vysočiny Jihlava probíhá s podporou Integrovaného regionálního operačního programu. Celková výše způsobilých výdajů dosahuje 80 milionů korun, 68 milionů korun tvoří dotace.
Zdroj text a foto: Krajský úřad Kraje Vysočina.
HUMPOLEC: Archeologie na Orlíku
Přednáška archeologie na hradě Orlíku. V úterý 27. ledna 2026 v 18:00 hodin, Malá scéna Mikádo - Humpolec.
Přednášející: Bohumír Dragoun a František Kocman.
Jak se vařilo, jedlo, pilo a možná i mylo na Orlíku aneb co přinesl záchranný archeologický výzkum při stavebních pracích v letech 2020 až 2025.
Orlík u Humpolce je zřícenina hradu nad vesnicí Rozkoš asi dva kilometry od Humpolce v okrese Pelhřimov. Stojí na zalesněném kopci v nadmořské výšce 645 m. Z hradu založeného na konci čtrnáctého století se dochovaly rozsáhlé zbytky budov a opevnění. Od roku 1963 je zřícenina chráněna jako kulturní památka.
Zdroj: Město Humpolec a Wikipedie.
ARCHEOLOGIE: Lokalita Burgberk
Archeologický výzkum v lokalitě Burgberk. Archeologické práce v plném proudu v roce 2025 na téměř totožném místě jako před 40 lety.
Letos uplynulo 40 let od rozsáhlého archeologického výzkumu v lokalitě Burgberk u Královského Poříčí, který zde provedl Pavel Šebesta z chebského muzea. Na něj nyní navázal tým, který tvořili archeologové Mgr. Klára Hanáková (Muzeum Cheb), Mgr. Filip Prekop (NPÚ, ÚOP v Lokti) a Mgr. Jan Eigner (Národní muzeum). Za pomoc patří dík také pracovníkům ze společnosti ZIP, o.p.s. a za geologické vyhodnocení RNDr. Petru Rojíkovi, Ph.D. (Muzeum Sokolov).
V roce 1985 měla tato památka ustoupit plánované hnědouhelné těžbě, k realizaci naštěstí již nedošlo. Burgberk je velmi zajímavá příkopem ohrazená lokalita, která vznikla patrně v mladší či pozdní době bronzové (1200–750 př. Kr.). Z tohoto období se dochovalo souvrství s pozůstatky možného obydlí a souborem užitkové keramiky. Už tato bronzodobá stavba však porušila ještě starší stopy osídlení posledních lovců a sběračů ze střední doby kamenné (9 600–5 600 př. Kr.), kteří evidentně využívali stejnou strategickou polohu nad řekou Ohří.
Dlouho bylo matoucí právě promísení nálezů z doby bronzové a střední doby kamenné. Až letošní revizní archeologické práce umožnily obě etapy jasně oddělit a podařilo se nalézt i neporušené vrstvy staršího osídlení. V okrajových částech památky se navíc objevují i nálezy z pozdního středověku a novověku. Zpřesnit datování i pochopení aktivit, jež se zde v různých epochách odehrávaly, pomohou provedené odběry sedimentů a dalších materiálů.
Práce i zpracování staršího výzkumu je součástí vědecko-výzkumné činnosti podporované Ministerstvem kultury ČR v rámci programu DKRVO.
Lokalita je volně přístupná a nachází se pouhých 500 m od statku Bernard, těsně u žluté turistické značky.
Výsledky byly publikovány v letošním ročníku časopisu Archeologie západních Čech. Zde si můžete přečíst celý článek:
https://mapy.com/cs/turisticka?source=base&id=2576911&x=12.6750411&y=50.1902122&z=17
Zdroj: Národní památkový ústav.