ZOO OSTRAVA: Vodní jablko
Botanické zajímavosti Zoo Ostrava: Vodní jablko.
V pěstebních sklenících v ostravské zoo právě dozrává zajímavé tropické ovoce – vodní jablko. Zájemci je mohou vidět během komentovaných prohlídek skleníků, které probíhají o sobotách a nedělích vždy od 11 a od 14 hodin.
Vodní jablko (Syzygium aqueum) pochází z jihovýchodní Asie a Queenslandu. Je to stálezelený strom, který vyžaduje silné srážky (proto domorodý název vodní jablko). V tropických stanovištích roste až do výšky 1600 m nad mořem. Na Filipínách je lokálně známý jako tambis. Je pěstován pro dřevo a jedlé ovoce. Plodem jsou masité, bělavě růžové až nažloutlé, růžové nebo červené bobule, které jsou zvonovité voskové a ostré. Má jemnou, mírně sladkou chuť připomínající jablka, s křupavou vodnatou strukturou podobnou dužině melounu. Toto ovoce je běžně k dostání na trzích v jihovýchodní Asii. Téměř z 90 % je tvořenou vodou, takže při jeho konzumaci nehrozí dehydratace. Má nízký obsah kalorií a vysoký obsah vlákniny, čímž pomáhá udržet pocit sytosti. Dřevo je odolné a vhodné pro výrobu nářadí. Kůra stromu se někdy používá v rostlinných léčivých přípravcích. Listy jsou jedlé a někdy se používají k balení potravin. Vodní jablko se pěstuje jako okrasná rostlina.
Komentované prohlídky skleníků, které jsou běžně veřejnosti nepřístupné, probíhají v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava každý víkend, vždy od 11 a od 14 hodin. Během nich zájemci nahlédnou do skleníkového areálu o rozloze cca 2000 m2 s tropickými a subtropickými rostlinami z celého světa. Nachází se zde také bohatá kolekce ovoce a zeleniny tropického a subtropického pásma, včetně různých druhů bylinek a koření. Prohlídky jsou v ceně vstupného do zoo a trvají 1,5 až 2 hodiny. Sraz zájemců je vždy u výběhu plameňáků, kde si skupinu vyzvedne průvodce.
Zdroj: Zoo Ostrava, foto David Klubala.
ZOO OSTRAVA: Lemur širokonosý
Naděje pro lemury širokonosé: v Zoo (Ostrava) i na Madagaskaru.
Zoo Ostrava chová kriticky ohrožené lemury širokonosé od roku 2023. Tato vzácná poloopice žije výhradně na Madagaskaru. Díky úspěšnému fungování záchovného programu (ex situ) se však populace v lidské péči postupně rozrůstá. V současnosti je v zoologických zahradách již 48 jedinců a během posledních 12 měsíců bylo zaznamenáno sedm porodů. Každý další úspěšný odchov je proto mimořádně důležitý pro budoucnost tohoto druhu.
Lemur širokonosý (Prolemur simus) je největším druhem ze skupiny takzvaných „bambusových“ lemurů, jejichž potravu tvoří převážně bambus. Dříve se tento druh vyskytoval na poměrně velkém území Madagaskaru, ale zejména kvůli rozsáhlému odlesňování žije dnes na pouhých několika procentech (1–4 %) původního areálu. Ve volné přírodě žije odhadem okolo 1 500 jedinců. V mezinárodním Červeném seznamu (IUCN) je řazen v kategorii kriticky ohrožený (Critically Endangered).
Chov v Zoo Ostrava
V roce 2023 získala ostravská zoo tři jedince tohoto vzácného madagaskarského primáta – dvě samice a jednoho samce. První mláďata se narodila již v roce 2025. Obě samice tehdy porodily koncem dubna a chovatelé s velkou nadějí sledovali vývoj celé skupiny. Situace však byla komplikovaná, starší samice převzala péči o obě mláďata a přes veškerou snahu se nakonec nepodařilo ani jedno z nich odchovat. „Tato zkušenost nás však neodradila. Obě samice letos znovu zabřezly a po konzultaci s koordinátorkou EAZA ex situ programu jsme přistoupili k odlišnému managementu po porodu. Nejedná se přitom o přímé zásahy do samotného odchovu mláďat, ale o úpravu managementu spočívající zejména ve zpřístupnění různých prostor v rámci členité expozice a dílčích úpravách expozic pro zajištění co nejlepších podmínek pro jejich vývoj. Díky získaným zkušenostem i pečlivému monitoringu probíhá letošní odchov zatím velmi nadějně. Letošní mláďata se narodila 27. a 28. dubna a obě prospívají velmi dobře. Jsou vitální, aktivní a oproti loňským mláďatům už sama přijímají bambus, který tvoří základ jejich potravy. Právě tento moment je pro nás velmi povzbudivý,“ popisuje zooložka Pavla Slavíčková.
Lemuři širokonosí se živí hlavně bambusem a i kvůli těmto specifickým nárokům na potravu není jejich chov úplně jednoduchý. Zoo Ostrava proto velmi oceňuje dlouhodobou pomoc veřejnosti. „Lidé nás průběžně zásobují čerstvým bambusem ze svých zahrádek, a tak máme z velké části zajištěn přísun čerstvého krmení pro naše potravní specialisty,“ pochvaluje si Pavla Slavíčková.
Přestože je ještě brzy hovořit o definitivním úspěchu, současný vývoj dává velkou naději, že by se letos mohl podařit první úspěšný odchov tohoto mimořádně vzácného druhu v Zoo Ostrava. Chovatelé budou mláďata i nadále pečlivě sledovat a věří, že jejich vývoj bude pokračovat příznivě.
Lemuři širokonosí jsou chováni v zázemí mimo zraky návštěvníků. Zoo ale chová další druhy lemurů, které mohou lidé pozorovat na několika místech v areálu. Mezi 14. a 15. hodinou mohou navštívit i Ráj lemurů – ostrovní expozici, do které mohou zájemci vstoupit a užít si pohledu na zvířata z bezprostřední blízkosti. Ve 14:30 pak zaznívá i komentář chovatelů.
Pomoc lemurům přímo na Madagaskaru (in situ)
Kromě chovu lemurů širokonosých ve svém zařízení podporuje od loňského roku Zoo Ostrava zároveň i záchranný in situ program nazvaný Helpsimus, který je zaměřený na ochranu kriticky ohrožených lemurů širokonosých na Madagaskaru. „Díky tomuto programu se v roce 2025 na třech nechráněných lokalitách v okolí Národního parku Ranomafana narodilo 72 mláďat a tamní populace vzrostla na celkových 510 jedinců. Cílem programu je hledání rovnováhy mezi potřebami místních obyvatel a ochranou kriticky ohrožených primátů. Kromě ochrany přirozeného prostředí podporuje Helpsimus také rozvoj udržitelného zemědělství, ochranu rýžových polí před nájezdy lemurů a vzdělávání místních dětí,“ vysvětluje Jana Pluháčková, vedoucí zoologického oddělení I.
Zdroj: Zoo Ostrava, foto Monika Vlčková.
ZOO OSTRAVA: Kočičí mláďata
Nadílka kočičích mláďat v Zoo Ostrava.
Během podzimu se v ostravské zoo narodila mláďata u dvou zástupců malých koček – karakalů a ocelotů slaništních. Oba druhy odchovávají po jednom mláděti. U samice karakala se jedná o premiéru, samice ocelota již v minulosti úspěšně odchovala dvě mláďata.
Mládě karakala (Caracal caracal) se v ostravské zoo narodilo 20. října. Jeho matkou je rok a půl stará samice-prvorodička, která původně porodila tři mláďata. Kombinace nezkušenosti a chladného zimního počasí bohužel způsobila, že samice o dvě mláďata přišla. Chovatelé do odchovů zvířatům nikterak nezasahují, cílem je, aby byla mláďata vychována přirozeně svými rodiči/matkou. „Pro mladou samici je to velmi cenná zkušenost. Pokud bychom zasáhli, vzali bychom samici příležitost naučit se zvládat i budoucí odchovy. Ve volné přírodě je úspěšnost odchovu u prvorodiček taktéž velmi malá. Že se jednalo o správný krok dokazuje také fakt, že samice péči o poslední mládě zvládla,“ popisuje situaci Matěj Vrúbel, který má v zoo chov šelem na starosti. Při krátké veterinární kontrole, která proběhla začátkem prosince, byl u mláděte zkontrolován zdravotní stav, podán odčervovací prostředek, zaveden identifikační čip a rozpoznáno pohlaví. Jedná se o samce, který velmi dobře prospívá, a prozatím to vypadá, že jeho odchov bude úspěšný.
FOTO: Nahoře - Mládě ocelota slaništního, foto Martina Drastíková a Mládě karakala, foto Enrico Gombala. Dole - Mládě karakala a Karakali, foto Enrico Gombala
„Máme velikou radost, neboť populace karakalů v evropských zahradách se v posledních letech výrazně zmenšila a odchovy nejsou nijak početné. Pro druhy s relativně krátkým reprodukčním obdobím, jako jsou kočkovité šelmy, kde reprodukční potenciál prudce klesá po desátém roku života zvířete, může takováto situace znamenat katastrofu. Proto jsme se také rozhodli vrátit zpět k chovu karakalů,“ dodává Matěj Vrúbel. V současné době je v Evropě chováno 79 zvířat v 39 zoologických zahradách. Porody přitom proběhly jen ve třech z nich, počítáno i s Ostravou.
Druhým mládětem malé kočky je ocelot slaništní (Leopardus geoffroyi). Mládě (samice) se narodilo 14. října zkušené samici, která v minulosti již úspěšně odchovala dvě mláďata. Trpěliví návštěvníci mohou dovádějící mládě zahlédnout v jednom z výběhů expoziční komplexu Jižní Amerika. „Jelikož se jedná o zkušenou samici a poprvé nám to chovatelské prostory umožnily, rozhodli jsme se pro odchov ve společnosti samce. U některých druhů malých kočkovitých šelem je tato praxe možná, a také oceloti slaništní jsou jedním z těchto příkladů,“ vysvětluje Matěj Vrúbel. Samice se od začátku o mládě vzorně stará a vše se prozatím vyvíjí nadmíru optimisticky. Populace ocelotů slaništních v Evropě je taktéž nemalá, v současnosti je chováno 60 zvířat ve 26 institucích. Každý odchov této jihoamerické malé kočky zaručuje přežití tohoto druhu v lidské péči. Od počátku chovu v roce 2001 se v Ostravě povedlo odchovat celkem 18 mláďat. Pevně věříme, že letošní mládě bude tím devatenáctým.
Zdroj: Zoo Ostrava.