TELČ: Panství Telč za Slavatů
Panství Telč za Slavatů. Přijďte na přednášku telčského kastelána.
Další přednáška z cyklu Rodinné stříbro – Památky kolem nás nese název Panství Telč za Slavatů. Koná se ve středu 11. února 2026 v 17:17 hodin v Univerzitním centru Masarykovy univerzity v Telči. Přednáší Ing. Roman Dáňa. Vstup zdarma.
Historiografie a v návaznosti i popularizace dějin města Telče, zdejšího šlechtického sídla a panství se po dlouhou dobu soustředily především na výraznou osobnost Zachariáše z Hradce, popřípadě na rod pánů z Hradce. Poté jako kdyby dějiny města a panství upadly na několik staletí do období zapomnění a objevily se opět až s posledními příslušníky rodu Podstatzky-Lichtenstein. Toto manko se pokusí napravit Rok Františky Slavatové připomínající osobnost, která významně ovlivnila podobu města i jeho duchovní rozvoj, když svoji mecenášskou politikou podpořila příchod jezuitů do Telče a založení koleje s kostelem Jména Ježíš.
Přednáška telčského kastelána bude věnována pokračovatelům a dědicům pánů z Hradce – Slavatům, kteří telčské panství spravovali téměř po celé 17. století, v čase více než neklidném. Přednáška přiblíží jednotlivé osobnosti z řad Slavatů, které měly co do činění s Telčí, a jejich vliv na vývoj sídla i panství. A ukáže, jak promyšlená rodová politika přispěla k zachování renesančního zámku v Telči.
Doplňujícím komentářem k tématu pak bude dějová odbočka k Červené Lhotě, kterou rovněž získali Slavatové do svého vlastnictví. Také do podoby Červené Lhoty se totiž propsala slavatovská rodová prezentace, která odkazovala na dědictví pánů z Hradce, i když ti Červenou Lhotu nikdy nevlastnili.
Akce je součástí unikátního projektu Rok Františky Slavatové:
https://www.telc.eu/turista_a_volny_cas/rok_frantisky_slavatove
Krátce o přednášejícím
Roman Dáňa je od roku 2012 zaměstnancem NPÚ, konkrétně památkové správy SZ Červená Lhota. V letech 2018–2023 současně působil také na SZ Telč jako koordinační pracovník interiérových instalací v rámci projektu IROP. Od 1. ledna 2025 se stal kastelánem SZ Telč.
Zdroj: Národní památkový ústav.
TELČ: Sumeček černý
Telč a Akademie věd chtějí spojit síly proti invaznímu sumečkovi černému.
Ústav biologie obratlovců AV ČR a město Telč připravily dvouletý projekt zaměřený na mapování a regulaci invazního sumečka černého. Projekt předloží do výzvy Podpora činností pracovišť AV ČR v rámci aktivity regionální spolupráce s cílem snížit výskyt této nepůvodní ryby v rybničních soustavách a tůních povodí Telčského potoka a Myslůvky v okolí Telče. „Pokud projekt získá podporu Akademie věd, Kraj Vysočina je připravený ho spolufinancovat bezmála tři sta tisíci korunami,“ uvedl hejtman Kraje Vysočina Martin Kukla.
„Sumeček černý, pocházející ze Severní Ameriky, je vážnou hrozbou pro místní ekosystémy i hospodářské rybářství. Invazní druhy ryb jsou jedním z hlavních faktorů ovlivňujících přirozené ekosystémy a kromě vlivu na biodiverzitu, mají i významný ekonomický dopad na hospodaření v rybnících. Důležitou součástí projektu bude také osvěta odborné i laické veřejnosti jako jeden z nástrojů k omezení dalšího šíření invazního druhu,“ upřesnil Jiří Pykal, místostarosta města Telče.
Telčský potok, ilustrační foto Mapy Google
Pokud projekt získá podporu, začne v lednu 2026 a skončí se závěrem roku 2027. V první fázi se odborníci pod vedením docenta Pavla Jurajdy zaměří na detailní mapování výskytu odlovy a monitoringem pomocí eDNA a dronů. Následovat budou regulační zásahy – odlovy dospělců i hejnového plůdku, a v některých případech i úplné vypuštění nebo vyčerpání menších tůní s cílem eradikace. Do mapování se mají zapojit i místní obyvatelé v rámci občanské vědy.
Důležitou součástí je osvěta veřejnosti. „Bez informovanosti rybářů a veřejnosti se invazní druhy efektivně potlačit nedají. Připravíme tištěné materiály a přednášky zaměřené na identifikaci a prevenci dalšího šíření sumečka,“ doplnil místostarosta Jiří Pykal.
„Podle odborníků se sumeček černý přirozeně rozmnožuje, obsazuje stojaté vody a výrazně snižuje produkci hospodářsky cenných ryb,“ upřesnil krajský radní pro vodní hospodářství Pavel Řehoř.
V rybnících na Telčsku tvoří sumeček černý extrémně početné populace, které mají negativní dopad na biodiverzitu i ekonomiku akvakultury.
Evropská unie zařadila sumečka černého na seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem. V České republice platí pro jeho chov a vypouštění přísná omezení.
Kraj Vysočina dlouhodobě podporuje spolupráci a aktivity realizované ústavy Akademie věd České republiky, a to jak ve vědních oborech neživé a živé přírody, tak i ve vědách humanitních a společenských. „Kraj Vysočina vnímá AV ČR jako významného partnera regionu, protože vzájemná spolupráce, a to nejen s ústavy AV ČR působícími na území kraje, nesporně přispívá k rozvoji a zvýšení konkurenceschopnosti regionu, což je v souladu s našimi strategickými a koncepčními dokumenty, zejména se Strategií rozvoje Kraje Vysočina a Krajskou přílohou Národní RIS3 strategie ČR 2021+,“ uzavřel náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro regionální rozvoj Jiří Pokorný.
Zdroj text a foto: Krajský úřad Kraje Vysočina.
JINDŘICHŮV HRADEC - TELČ: Jindřichův Hradec za Slavatů
Telčské pracoviště Národního památkového ústavu pokračuje v roce 2026 v přednáškovém cyklu Rodinné stříbro – Památky kolem nás. První přednáška s názvem Jindřichův Hradec za Slavatů se uskuteční ve středu 14. ledna 2026 v 17:17 hodin v Univerzitním centru Masarykovy univerzity v Telči. Přednáší Mgr. Jan Mikeš. Vstup zdarma.
Skonem Jáchyma Oldřicha v roce 1604 vymřel mocný rod pánů z Hradce po meči a jejich dominium se dědictvím dostalo do držení Slavatů. Ti poté na Hradci sídlili po čtyři generace téměř 90 let. Díky sňatku s Lucií Otýlií z Hradce se Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka, který se do českých dějin zapsal nesmazatelně svým „bezpečným letem“ z oken Pražského hradu v roce 1618, stal dědicem hradeckého panství a obdržel titul „vladaře domu hradeckého“. Vilém Slavata a jeho následovníci vědomě navázali na své předchůdce a využili symbolického kapitálu kdysi mocného rodu pánů z Hradce. Snad i proto se k jejich dědictví chovali více než pietně a za vlády Slavatů nedošlo k žádným závažným stavebním proměnám hradozámeckého areálu v Jindřichově Hradci. Jednou z mála výjimek bylo vybudování divadelního sálu, který byl ve své době patrně prvním zámeckým prostorem tohoto typu sloužícím k inscenaci divadelních představení.
Třetí nejstarší vyobrazení Jindřichova Hradce, kopie z urbáře 1654
Přednáška, kterou nás provede kastelán jindřichohradeckého zámku, nám přiblíží fungování a proměny hradeckého panství a zdejšího sídla za působení Slavatů. Ukáže, co se nám z této doby zachovalo v mobiliárních fondech a jak je to prezentováno. Pozornost bude věnována i otázce vytváření rodové paměti a reprezentace a také tomu, co ze slavatovského období zůstává v historické paměti dnes.
Ještě je třeba dodat, že Slavaty postihl stejný osud jako pány z Hradce, neboť smrtí Františka Leopolda vymřeli po meči a v roce 1693 Jindřichův Hradec připadl jako dědický podíl Černínům z Chudenic. To už se ale začala psát jiná kapitola z dějin tamního zámku a panství.
Krátce o přednášejícím
Jan Mikeš je absolventem Semináře dějin umění na FF MU v Brně, kde také externě přednášel. Zaměřil se na dějiny umění v období středověku. Od roku 2006 začal pracovat jako zástupce kastelána SZ Červená Lhota. V roce 2010 se stal kastelánem Státního zámku v Dačicích a od roku 2016 působí ve funkci kastelána SHZ Jindřichův Hradec.
Zdroj: Národní památkový ústav.