2. června 2026
NEMOCNICE PELHŘIMOV: Nová primářka chirurgie
Pacient si zapamatuje, jak se k němu zdravotníci chovali, říká nová primářka chirurgie.
Chirurgické oddělení Nemocnice Pelhřimov má nové vedení. Pozici primářky převzala zkušená lékařka Anna Kolesniková, která má za sebou více než dvacet let praxe. Do čela klíčového týmu přichází s jasnou vizí: stavět na sehraném kolektivu, rozvíjet moderní onkochirurgii a podpořit růst mladých lékařů. V rozhovoru prozrazuje, co je v chirurgii důležitější než moderní technologie, jak po náročném dni nejraději „vypíná hlavu“, a proč pro ni práce na sále zůstává srdeční záležitostí.
Co pro Vás bylo největší výzvou při nástupu do role primářky chirurgie?
Největší výzvou bylo převzít odpovědnost nejen za medicínskou stránku oddělení, ale i za lidi, celkovou atmosféru a každodenní fungování týmu. Chirurgie je obor, kde se musíte rozhodovat rychle a pod velkým tlakem. Jako primářka pak musím být pevnou oporou jak pro naše pacienty, tak pro své kolegy.
S jakou vizí na chirurgické oddělení přicházíte?
Chtěla bych oddělení, které bude odborně silné, lidské a bude skvěle fungovat jako tým. Důležitá je pro mě samozřejmě kvalitní péče o pacienty, ale stejně tak prostředí, kde lidé chtějí pracovat, rozvíjet se a vzájemně si důvěřují. Na oddělení je dnes plnohodnotný a velmi dobře fungující tým zkušených lékařů, čehož si nesmírně vážím. Ráda bych navázala na to dobré, co zde bylo vybudováno, zachovala tradice oddělení a zároveň podporovala jeho další rozvoj. Chtěla bych také, aby k nám nastupovali mladí kolegové, kteří se budou moci od zkušených chirurgů učit, profesně růst a postupně se stát stabilní součástí týmu. Chirurgie je obor, kde je předávání zkušeností nesmírně důležité.
Anna Kolesniková, primářka chirurgického oddělení Nemocnice Pelhřimov, foto Nemocnice Pelhřimov
Co považujete v chirurgii za nejdůležitější – odborně i lidsky?
Odborně je zásadní zodpovědnost, zkušenost a schopnost správně se rozhodnout. Lidsky je pak nejdůležitější empatie a komunikace. Pacient si často nebude pamatovat všechny odborné detaily své léčby, ale navždy si bude pamatovat, jak se k němu zdravotníci chovali.
Kam byste chtěla oddělení v dalších letech posunout?
Chtěla bych podporovat moderní chirurgické metody, rozvoj mladých lékařů a stabilní zázemí týmu. Důležité je pro mě také neustálé zlepšování organizace práce, aby měli pacienti zajištěnou špičkovou péči a personál měl zároveň dobré pracovní podmínky. Velký důraz chci klást na pokračování v rozvoji onkochirurgie, která je dnes velmi důležitou součástí chirurgické péče. Smyslem je nabídnout pacientům kvalitní a komplexní léčbu s důrazem nejen na odbornou úroveň, ale i na individuální a lidský přístup.
Co podle Vás dnes pacienti od zdravotníků nejvíce potřebují?
Pocit bezpečí, lidský přístup a jasnou, otevřenou komunikaci. Dnešní medicína je sice velmi rychlá a technicky vyspělá, ale pacient potřebuje ze všeho nejvíc vědět, že se o něj někdo opravdu zajímá. Velmi důležitá je podle mě také návaznost péče mezi jednotlivými odbornostmi, tedy dobrá spolupráce s ambulantními specialisty i praktickými lékaři. Pacient by neměl mít pocit, že se v systému ztrácí, ale že na sebe péče plynule navazuje a všichni táhneme za jeden provaz.
Jak důležitá je pro Vás atmosféra a tým na pracovišti?
To je naprostý základ. Chirurgie není práce jednotlivce. Když funguje tým, je to okamžitě znát na pacientech, na samotných výsledcích i na celkové atmosféře oddělení. Vzájemný respekt je pro mě klíčový. Nastoupila jsem na oddělení, kde je sehraný tým lékařů, kteří si vzájemně váží své práce a dokážou spolu skvěle kooperovat, což považuji za obrovskou hodnotu. Chtěla bych tuto atmosféru dál podporovat a rozvíjet, protože právě dobré vztahy na pracovišti jsou základem kvalitní péče o pacienta.
Co Vás na chirurgii baví i po letech praxe?
I po více než dvaceti letech praxe mě moje práce pořád baví. Chirurgie je živý a dynamický obor, kde je každý den úplně jiný. Člověk se stále učí a zároveň má možnost lidem velmi konkrétně a hned pomoci. Ten pocit, když vidíte jasný výsledek své práce a zlepšení stavu pacienta, je nenahraditelný. Chirurgie se samozřejmě neustále vyvíjí a přicházejí nové moderní metody a technologie, ale možná ne tak dramaticky jako například v onkologii, kde jde vývoj dopředu obrovským tempem. O to důležitější je v chirurgii zkušenost, správné rozhodování a kvalitní týmová spolupráce.
Máte nějaký moment z praxe, na který nikdy nezapomenete?
Těch momentů je za roky praxe opravdu hodně. Asi nejvíc si člověk pamatuje krizové situace, kdy šlo doslova o minuty a celý tým dokázal perfektně a bez slov spolupracovat. Právě v takových chvílích si naplno uvědomíte, jak obrovský význam má mít kolem sebe dobrý kolektiv.
Osobnější a lidská část
Kdy jste si poprvé řekla, že chcete být lékařkou a proč zvítězila právě chirurgie?
Poměrně brzy – asi v šestnácti letech. Jako brigádnice jsem tehdy pracovala jako sanitářka na operačních sálech a měla jsem možnost sledovat průběh operací a fungování chirurgického týmu. Právě to pro mě bylo rozhodující. Fascinovalo mě, že operací dokážete pacientovi reálně pomoci a někdy mu doslova změnit život. Zároveň jsem si už tehdy začala uvědomovat, že medicína bohužel není všemocná a ne vždy všechno dopadne tak, jak bychom si přáli. Myslím, že právě tato kombinace obrovské odpovědnosti, hluboké pokory a možnosti pomáhat mě k medicíně i chirurgii definitivně přivedla.
Jaká jste mimo nemocnici? Jak trávíte volný čas a co Vám pomáhá „vypnout hlavu“?
Mimo nemocnici mám ráda aktivní odpočinek. Hodně mi pomáhá sport — běh, cvičení doma na běžeckém pásu nebo rotopedu a ráda chodím také plavat do bazénu. Je to pro mě ideální způsob, jak si vyčistit hlavu a na chvíli zpomalit po náročné práci. Kromě toho velmi ráda cestuji a čtu, protože obojí člověku umožní skvěle změnit prostředí i myšlenky.
Co Vás dokáže nejvíc potěšit?
Spokojení pacienti, dobře fungující tým a obyčejné lidské poděkování. Člověk si pak znovu uvědomí, že jeho práce má skutečně smysl. A možná trochu pragmaticky mě potěší i to, když na konci dne vidím, že se podařilo úspěšně zvládnout všechno, co bylo naplánované. Na chirurgii to totiž nikdy není samozřejmost.
Jakou radu byste dnes dala mladým lékařům nebo studentům medicíny?
Aby byli trpěliví a nebáli se ptát. Medicínu se člověk učí celý život. A zároveň aby nikdy nezapomínali, že za každou diagnózou a lékařskou zprávou je v první řadě konkrétní člověk.
Na závěr trochu odlehčeně
Káva nebo spánek?
Ideálně obojí. Ale realita chirurgie je většinou spíš káva.
Chirurgický sál nebo den volna?
Po dobře zvládnuté operaci asi pořád chirurgický sál.
Co Vás v práci nejvíc nabíjí energií?
Když vidím, že tým spolehlivě funguje, lidé spolu dobře komunikují a pacient odchází spokojený. Velmi si vážím také dobré spolupráce s lékaři z ostatních oborů, protože právě mezioborová spolupráce je dnes pro kvalitní péči naprosto klíčová. Mám radost, když jsou kolegové ochotní si navzájem pomoci a společně hledat nejlepší řešení pro pacienta.
A co by o Vás lidé možná vůbec netipovali?
Možná to, že i když pracuji v tak dynamickém a náročném oboru, miluji klid, ticho a chvíle, kdy můžu úplně vypnout. Po práci na chirurgii si člověk začne vážit obyčejného klidu možná víc než čehokoliv jiného. A asi by o mně lidé také netipovali, že i přes nezbytnou rozhodnost na sále jsem ve skutečnosti poměrně citlivý člověk, kterému hodně záleží na mezilidských vztazích a atmosféře kolem sebe.
Zdroj: Nemocnice Pelhřimov.
PELHŘIMOV: Stravovací provoz
Stravovací provoz Nemocnice Pelhřimov projde rozsáhlou rekonstrukcí.
Na začátku června odstartuje v areálu Nemocnice Pelhřimov rozsáhlá rekonstrukce stravovacího provozu a budovy hospodářsko-technické správy (HTS). Kraj Vysočina za stavební práce zaplatí 326 milionů korun bez DPH, dalších téměř 96 milionů korun bez DPH investuje do nového gastrovybavení, varných technologií a mycích center. Hotovo má být v srpnu 2028. Rekonstrukce bude probíhat za plného provozu nemocniční kuchyně.
„Jde o jednu z několika rozsáhlých investic Kraje Vysočina do nemocniční infrastruktury v posledních letech. Modernizace přinese energeticky úspornější provoz, nové technologie a kvalitnější zázemí pro zaměstnance i pacienty. Důležité je, že nemocniční kuchyně bude fungovat po celou dobu stavby, proto předem děkuji za trpělivost všem zaměstnancům i pacientům pelhřimovské nemocnice,“ uvedl hejtman Kraje Vysočina Martin Kukla.
Ilustrační foto Pixabay
Kvůli technickým specifikacím projektu kraj soutěžil dodavatele v několika samostatných veřejných zakázkách. Samotné stavební práce zahrnují kompletní rekonstrukci objektu stravovacího provozu včetně změny provozní koncepce. Kuchyně s varnou se nově přesune do druhého nadzemního podlaží, výdej jídel bude v prvním podlaží a sklady zůstanou v suterénu. Součástí projektu je také modernizace vytápění, rekonstrukce rozvodů, sanace konstrukcí nebo instalace fotovoltaické elektrárny.
„Při výběru dodavatelů jsme nehodnotili jen cenu, ale také energetickou úspornost navržených technologií. Nové gastrovybavení výrazně sníží energetickou náročnost provozu a zvýší efektivitu přípravy jídel,“ doplnil náměstek hejtmana Kraje Vysočina zodpovědný za majetek Otto Vopěnka s tím, že varné technologie vyjdou na 58,2 milionu korun bez DPH a mycí centra na dalších 37,6 milionu korun bez DPH.
Rekonstrukcí projde také budova hospodářsko-technické správy. Stavbaři objekt zateplí, vymění okna a dveře, zrekonstruují osvětlení, elektroinstalaci, vytápění a vzduchotechniku. Součástí projektu bude také demolice původních garáží a výstavba nových garážových stání.
Kraj Vysočina na projekt využívá dotační podporu z evropských a národních programů. Na rekonstrukci stravovacího provozu už má schválenou dotaci 19,5 milionu korun z Operačního programu Životní prostředí 2021–2027. Další více než desetimilionovou podporu očekává kraj na rekonstrukci budovy HTS a na instalace fotovoltaických elektráren umístěných na obou objektech.
Zdroj: Krajský úřad Kraje Vysočina. Ilustrační foto: Pixabay.
PELHŘIMOV: Důvěra v nemocnici
Důvěra pacientů v nemocnici trvá: Lidé nejvíce oceňují komunikaci a lidský přístup.
Nemocnice Pelhřimov obhájila vysoký standard poskytované ambulantní péče. V čerstvě vyhodnoceném Národním hodnocení spokojenosti ambulantních pacientů Ministerstva zdravotnictví ČR za I. čtvrtletí roku 2026 dosáhla celkové spokojenosti 89,25 %, což odpovídá vynikající průměrné známce 1,43. Pacienti nejvíce vyzdvihují srozumitelnou komunikaci a empatii ze strany personálu.
Hodnocení probíhalo v období od 1. ledna do 31. března 2026 na 23 určených ambulancích nemocnice (včetně chirurgické, urologické, ortopedické, dětské či urgentního příjmu). Pacienti dotazníky vyplňovali digitálně prostřednictvím unikátních QR kódů umístěných v čekárnách a odpovídali na celkem 35 otázek. Ty byly rozděleny do osmi klíčových oblastí, které sledují kvalitu péče z pohledu samotného pacienta – od srozumitelnosti informací až po tělesné pohodlí a návaznost léčby. Celkem bylo odevzdáno 168 kompletních dotazníků, přičemž nejvyšší počet odpovědí nashromáždila chirurgická a ortopedická ambulance.
Komunikace jako absolutní vrchol hodnocení
Nejlépe hodnocenými oblastmi se v celkovém souhrnu staly dimenze Komunikace s pacientem (známka 1,29 / 92,75 %) a Přístup ostatního personálu (známka 1,35 / 91,25 %). Velmi vysoko se umístil také přístup lékařů a celková návaznost péče.
„Dlouhodobě se zaměřujeme na to, aby návštěva ambulance nebyla pro lidi stresujícím zážitkem. Výsledná známka 1,29 za komunikaci ukazuje, že naši zdravotníci dokážou pacientům naslouchat a srozumitelně jim vysvětlit postup léčby, což je polovina úspěchu uzdravení,“ uvádí Pavlína Fridrichovská, manažerka kvality Nemocnice Pelhřimov.
Vynikající výsledky a vysokou spokojenost v dotaznících zaznamenala například rehabilitační či urologická ambulance, kde pacienti v textových komentářích nešetřili slovy chvály. Konkrétně vyzdvihovali výjimečnou profesionalitu, lidskost a empatii u lékařů i zdravotních sester.
Zpětná vazba jako motor pro další rozvoj
Určitý prostor pro zlepšení a další modernizaci pacienti vnímali v oblastech spojených s prostředím čekáren a dostupností péče (známka 1,63).
„Vnímáme, že komfort v čekárnách a plynulost provozu ambulancí jsou pro celkový pocit pacienta velmi důležité. Tyto podněty proto bereme jako cenný podklad pro budoucí rozvoj a plánování, ať už jde o postupné estetické úpravy interiérů nebo ladění rezervačních systémů. Zpětná vazba od pacientů je pro nás živý proces, který nám pomáhá se neustále zlepšovat,“ vysvětluje Pavlína Fridrichovská, manažerka kvality Nemocnice Pelhřimov.
Zdroj: Nemocnice Pelhřimov.
�
PELHŘIMOV: Orientační značení
V nemocnici se už neztratíte. Nový orientační systém zpřehlednil celý areál.
Najít správné oddělení nebo pavilon je v krajské Nemocnici Pelhřimov nyní mnohem snazší. Areál prošel kompletní proměnou informačního systému. Nové grafické prvky, logické značení budov podle zdravotnického provozu a přehledné mapy nejsou jen vizuální změnou, ale především krokem k většímu komfortu pacientů i záchranných složek.
Členitý areál nemocnice byl pro řadu návštěvníků oříškem. Projekt nového orientačního systému reaguje na potřebu sjednotit navigaci tak, aby byla srozumitelná na první pohled. Hlavní lůžková budova, pavilon akutní medicíny i ostatní objekty jsou nyní jasně označeny přímo na fasádách i před vstupy. Součástí realizace byla také instalace nových orientačních sloupů, směrových prvků a map, které nahradily původní značení. „Naším cílem bylo vytvořit systém, který bude srozumitelný na první pohled. Pacient, který přichází do nemocnice často ve stresu, by neměl řešit, kam jít a kudy se dostane na konkrétní oddělení. Nové značení mu to má maximálně usnadnit,“ říká Petr Adam, náměstek pro hospodářsko‑technickou službu pelhřimovské nemocnice.
FOTO: Nemocnice Pelhřimov, orientační značení
Přehledná orientace má i svůj bezpečnostní rozměr. Rychlejší pohyb po areálu je klíčový pro složky integrovaného záchranného systému (IZS), pro které v urgentních situacích rozhoduje každá minuta. Jednotné značení zároveň usnadňuje práci zaměstnancům a zefektivňuje zásobování.
Nové značení je součástí dlouhodobého plánu modernizace Nemocnice Pelhřimov. Nejde jen o tabule, ale o promyšlený celek, kde byl kladen důraz na čitelnost, jednoduchost a dlouhou životnost materiálů. Celý areál díky tomu získal vizuálně čistější a profesionálnější tvář. „Nešlo nám jen o vizuální změnu. Přehledné značení je součástí bezpečnosti i efektivního provozu. Když se v areálu rychle zorientuje pacient, návštěva i záchranáři, šetří to čas i energii. A zároveň tím dáváme najevo, že chceme být moderní a srozumitelnou nemocnicí pro každého,“ doplňuje Petr Adam.
Celkové náklady na projekt, který výrazně kultivoval veřejný prostor nemocnice, činily 181 810 korun.
Zdroj text a foto: Krajský úřad Kraje Vysočina.
PELHŘIMOV: Byty
Kraj Vysočina plánuje koupit v Pelhřimově čtyři byty pro potřeby krajské nemocnice.
Kraj Vysočina chce v Pelhřimově koupit čtyři zkolaudované byty v blízkosti krajské nemocnice za 36,56 milionu korun. Byty od soukromého developera využije Nemocnice Pelhřimov pro lékařský personál jako náborový a stabilizační benefit. „Cílem je zvýšit atraktivitu práce pro krajskou nemocnici. Nové moderní byty o velikosti od 105 do 120 metrů čtverečních budou vedle náborových příspěvků dalším nezanedbatelným benefitem, abychom do krajské nemocnice přilákali lékařské kapacity a pomohli stabilizovat personál,“ upřesnil hejtman Kraje Vysočina Martin Kukla potom, co 20. dubna 2026 krajští zastupitelé záměr odsouhlasili.
Ke každému z bytu v ulici Luční patří dvě parkovací místa, dva z nich mají předzahrádku, dva terasu a všechny jsou částečně vybavené například kuchyňskou linkou a vestavěnými skříněmi. Pokud krajské zastupitelstvo záměr posvětí, kraj rozšíří svůj bytový fond, který využije pro získávání i udržení lékařů a zdravotníků.
Kraj Vysočina v Pelhřimově chystá také další bytové projekty pro potřeby nemocnice. „Aktuálně nás oslovilo město, že bychom společně zainvestovali a vlastnili jeden bytový dům o třiceti bytech s tím, že městu i kraji by připadla polovina bytů. Pelhřimovská nemocnice zároveň plánuje stavbu bytového domu pro své zaměstnance přímo v areálu nemocnice,“ doplnil hejtman Martin Kukla.
Kraj chce kupovat byty i v dalších bývalých okresních městech, kde má své nemocnice. Dva moderní byty už převzal v Jihlavě, třetí čeká kolaudace a další tři menší byty jsou ve výstavbě. V Jihlavě hejtmanství plánuje stavět také polyfunkční bytový dům.
„V Novém Městě na Moravě máme v plánu na krajských pozemcích postavit nový bytový dům. Nahradí ten stávající, který už současným požadavkům nevyhovuje. V Třebíči projednáváme záměr postavit bytový dům pro zdravotníky na pozemcích města. Cílem je zahájit jeho přípravu co nejdříve. A v Havlíčkově Brodě chceme koupit dva nové byty,“ uzavřel výčet aktuálních bytových záměrů souvisejících s krajským zdravotnictvím náměstek hejtmana Kraje Vysočina zodpovědný za majetek Otto Vopěnka.
Zdroj text a foto: Krajský úřad Kraje Vysočina.
PELHŘIMOV: Nové CT
Nemocnice Pelhřimov pořídí nové CT, které zrychlí diagnostiku nejen na urgentním příjmu.
Krajská Nemocnice Pelhřimov začne letos s modernizací urgentního příjmu. Pořídí nové CT, které nahradí technologii z roku 2017. Investice za zhruba 30,5 milionu korun zvýší kvalitu zobrazení, zkrátí vyšetření a sníží radiační zátěž pacientů.
„Modernizace urgentního příjmu v našich krajských nemocnicích patří mezi klíčové investice kraje do zdravotnictví. Nové CT výrazně zlepší dostupnost i kvalitu péče pro obyvatele regionu,“ uvedl hejtman Kraje Vysočina Martin Kukla s tím, že krajští radní 23. března 2026 schválili zapůjčení 30 milionů korun. Těmi nemocnice předfinancuje projekt, na který získala významnou podporu z evropských fondů.
CT, které v nemocnici funguje od roku 2017 a prostory emergency pelhřimovské nemocnice
Stávající CT je na hraně své životnosti a neodpovídá současným nárokům na kvalitu a rychlost vyšetření. To je zásadní především pro pacienty přicházející na urgentní příjem, kde čas hraje klíčovou roli. „V projektu počítáme s novou CT technologií, ale také s nezbytnými stavebními a technickými úpravami, které plánujeme na nadcházející měsíce. Výpadek CT vyšetření potrvá jen několik dnů. Po tuto dobu zajistíme péči ve spolupráci s okolními zdravotnickými zařízeními. Provoz urgentního příjmu i návazná péče zůstanou plně zajištěné,“ informoval ředitel Nemocnice Pelhřimov Michal Kozár.
Součástí projektu je také nové vybavení, například bariatrické lůžko pro pacienty s vysokou tělesnou hmotností, pacientský zvedák nebo komunikační technologie pro osoby se smyslovým postižením. Projekt financuje IROP a vlastními zdroji také sama nemocnice.
Zdroj text a foto: Krajský úřad Kraje Vysočina.
PELHŘIMOV: Náborové příspěvky
Nemocnice Pelhřimov vysílá signál lékařům: vážíme si vaší práce. Navyšujeme náborové příspěvky.
Nemocnice Pelhřimov výrazně posiluje nábor zdravotníků a nastavuje nové standardy podpory lékařských profesí v regionu. Ve spolupráci s Krajem Vysočina byly navýšeny náborové příspěvky až na dvojnásobek dosavadních částek a v individuálních případech tak mohou nově nastupující lékaři využít podporu až jeden milion korun. Cílem tohoto kroku je stabilizace odborných týmů, udržení dostupné zdravotní péče a vytvoření atraktivních podmínek pro zkušené i začínající zdravotníky, kteří hledají dlouhodobé a profesionální zázemí. Takto výrazné individuální navýšení je reakcí na reálné personální potřeby konkrétních oddělení a zároveň důkazem, že krajská nemocnice dokáže pružně reagovat na situaci na trhu práce – podobně jako to dnes dělají velká fakultní pracoviště.
Konkurenceschopná nabídka, která má smysl
Základní výše náborových příspěvků se v Nemocnici Pelhřimov odvíjí od odbornosti, specializace a odpovědnosti konkrétní pozice. Lékaři se specializovanou způsobilostí mohou standardně získat až 500 tisíc korun, přičemž v situacích, kdy je ohrožena dostupnost péče, je možné tuto částku individuálně navýšit o dalších 100 %. Nemocnice tak jasně deklaruje, že si uvědomuje hodnotu špičkových odborníků a je připravena o ně aktivně usilovat.
Zvýhodněné podmínky se netýkají pouze lékařů. Nemocnice myslí i na sestry, radiologické asistenty, zdravotnické techniky a další klíčové profese, bez nichž moderní zdravotnické zařízení nemůže fungovat. Podmínkou získání náborového příspěvku je závazek setrvat v nemocnici po dobu tří až čtyř let při minimálním úvazku 0,6. Jde o model, který se osvědčuje i v jiných krajských nemocnicích a vytváří stabilní vztah výhodný pro zaměstnance i zaměstnavatele.
Moderní nemocnice jako samozřejmost
Atraktivní pracovní podmínky dnes ale nestojí jen na finančním ohodnocení. Nemocnice Pelhřimov v posledních letech prochází postupnou modernizací, jejímž cílem je zvyšovat bezpečnost a komfort práce zdravotníků i kvalitu poskytované péče. Řada pracovišť byla vybavena novou zdravotnickou technikou pořízenou s využitím evropských fondů, investovalo se do diagnostiky i zázemí jednotlivých oddělení. Pro lékaře to znamená možnost pracovat s moderními technologiemi, v prostředí, které odpovídá současným odborným standardům a umožňuje plně rozvíjet profesní potenciál. Právě kombinace kvalitního technického zázemí, přehledné struktury nemocnice a přímé spolupráce napříč obory je jednou z výhod regionálních zařízení, kterou stále více zdravotníků oceňuje.
Nejde jen o peníze. Jde o prostředí, kde se dobře pracuje i žije
Finanční motivace je důležitá, ale sama o sobě nestačí. Nemocnice Pelhřimov proto nabízí i další konkrétní benefity, které lékaři a jejich rodiny vnímají stále citlivěji. Ve spolupráci se samosprávou města Pelhřimov mohou noví lékaři získat městský byt, což výrazně usnadňuje start v novém působišti – zejména pro mladé rodiny nebo zdravotníky přicházející z jiných regionů.
Dobrá zpráva i pro pacienty
Z pohledu pacientů je tato iniciativa jasným signálem, že Nemocnice Pelhřimov a Kraj Vysočina jako její zřizovatel myslí na budoucnost. Posílení lékařských i nelékařských týmů znamená stabilnější provoz oddělení, kratší čekací doby a zachování dostupnosti péče přímo v regionu. Investice do lidí je totiž tou nejúčinnější prevencí omezování zdravotních služeb.
Respekt k těm, kteří nemocnici drží v chodu
Součástí této strategie je také jasné ocenění práce současných zaměstnanců Nemocnice Pelhřimov. Lékaři, sestry i další zdravotničtí pracovníci dlouhodobě prokazují vysokou míru profesionality, loajality a ochoty zvládat náročné situace, které současná doba přináší. Právě jejich nasazení a odpovědnost vůči pacientům umožňují nemocnici zachovat kvalitu a kontinuitu péče i v období zvýšených nároků na personální kapacity. Proto nemocnice po konzultaci se zřizovatelem nabídne další rozvojové kroky, které nejsou jen investicí do budoucích posil, ale také jasným signálem směrem k těm, kteří jsou součástí týmu dnes.
Přidejte se k týmu, který má podporu a vizi
Nemocnice Pelhřimov patří mezi zdravotnická zařízení, která se nebojí udělat rozhodný krok. Díky podpoře Kraje Vysočina dokáže nabídnout konkurenceschopné podmínky, moderní odborné zázemí i lidský přístup. Pokud hledáte místo, kde má vaše práce skutečný dopad – na pacienty i na celý region – Pelhřimov je připraven vás přivítat.
Máte zájem pracovat v Nemocnici Pelhřimov?
Dejte nám o sobě vědět a staňte se součástí týmu, který staví na kvalitě, stabilitě a vzájemné důvěře.
Více informací najdete na webových stránkách Nemocnice Pelhřimov:
Zdroj text a foto: Krajský úřad Kraje Vysočina.
PELHŘIMOV: Krizový manažer
Martin Kukla: Krizovým manažerem pelhřimovské nemocnice bude Michal Kozár.
Rada Kraje Vysočina 12. 2. 2026 vzala na vědomí rezignaci ředitele Nemocnice Pelhřimov Radima Hoška. Současně přijala kroky, které mají zajistit plynulé fungování zdravotní péče pro pacienty i zaměstnance. Od 23. 2. 2026 nastoupí do Nemocnice Pelhřimov Michal Kozár, a to v roli krizového manažera. Rada kraje tímto krokem reaguje na aktuální situaci s cílem zajistit operativní vedení nemocnice v přechodném období.
Ilustrační foto
Michal Kozár krajskou nemocnici v Pelhřimově dobře zná, v minulosti ji už řídil, byl jejím právníkem, a má tak hlubokou znalost jejího provozu, personální struktury i ekonomiky. Právě tato zkušenost byla jedním z klíčových argumentů pro jeho jmenování. V situaci, kdy je nutné soustředit se na každodenní chod nemocnice, je kontinuita a znalost prostředí zásadní výhodou.
Je důležité zdůraznit, že péče o pacienty není a nebude nijak ohrožena. Nemocnice funguje dál v plném rozsahu a rada kraje situaci aktivně sleduje. Jmenování krizového manažera je standardním a osvědčeným postupem, který kraj využívá v okamžicích, kdy je potřeba rychlé a zkušené řízení. Rada Kraje Vysočina tímto vysílá nejen personálu nemocnice jasný signál, že jedná s rozvahou, včas a v jejich zájmu. „Věřím, že po konstruktivních jednáních s lékaři i následných rozhodnutích rady kraje lékaři své podané výpovědi přehodnotí a Nemocnice Pelhřimov se rychle vrátí k plnohodnotnému a stabilnímu provozu,“ uvedl hejtman Kraje Vysočina Martin Kukla.
Zdroj text a foto: Krajský úřad Kraje Vysočina.
PELHŘIMOV: Rezignace
Hejtman Martin Kukla přijal rezignaci ředitele Nemocnice Pelhřimov.
Hejtman Kraje Vysočina Martin Kukla absolvoval 10. 2. 2026 druhou pracovní schůzku s lékaři v Nemocnici Pelhřimov. Společné jednání se posunulo k uspokojivému řešení. Lékaři byli připraveni své postoje vysvětlit a hledat řešení. Dnes dopoledne hejtman Kraje Vysočina obdržel rezignaci ředitele Nemocnice Pelhřimov Radima Hoška. Rezignaci vzal na vědomí. „Ze strany pana ředitele jde o krok, který považuji za vstřícné gesto, které může přispět ke snížení napětí mezi vedením nemocnice a jejími zaměstnanci. Jsem přesvědčen, že toto rozhodnutí může být důležitým impulzem k tomu, aby lékaři své výpovědi ještě přehodnotili,“ uvedl hejtman Kraje Vysočina Martin Kukla.
V souvislosti s podanou rezignací ředitele Nemocnice Pelhřimov svolává hejtman Kraje Vysočina Martin Kukla na čtvrtek (12. 2. 2026) mimořádné jednání krajské rady. Vedení Kraje Vysočina musí rozhodnout o dalším způsobu řízení nemocnice. Prioritou vedení kraje je stabilizace personální situace, obnovení vzájemné důvěry a vytvoření takových podmínek, aby se lékaři i další zdravotnický personál mohli bezpečně a s jistotou vrátit ke své práci. Kraj je připraven být aktivním partnerem při hledání řešení, která budou dlouhodobě udržitelná a férová vůči zdravotníkům i pacientům. Očekává se, že krajská rada na návrh hejtmana stanoví osobu krizového managera.
Zdroj text a foto: Krajský úřad Kraje Vysočina.
PELHŘIMOV: Hejtman k nemocnici
Hejtman Kraje Vysočina Martin Kukla: Pro stabilizaci situace v pelhřimovské nemocnici dělám maximum.
Hejtman Kraje Vysočina Martin Kukla se od samého počátku intenzivně zabývá situací v Nemocnici Pelhřimov v souvislosti s podáním výpovědí jedenácti lékařů interního oddělení, ke kterému došlo v pondělí 2. února 2026. Jak hejtman avizoval na pondělní tiskové konferenci po jednání Rady Kraje Vysočina, bezprostředně zahájil jednání v pelhřimovské nemocnici s cílem situaci řešit a stabilizovat její chod.
První jednání proběhlo hned ve středu 4. února. Nejprve s ředitelem nemocnice Radimem Hoškem a následně se uskutečnilo setkání s lékaři interního oddělení, kterého se zúčastnili i další specialisté z jiných oddělení nemocnice. Na žádost hejtmana byl k tomuto jednání přizván i bývalý ředitel pelhřimovské nemocnice Michal Kozár. Třetí jednání hejtman vedl se starostou Pelhřimova, kterého informoval o aktuální situaci v nemocnici a dalším postupu. Další společné jednání v Nemocnici Pelhřimov je naplánováno na příští týden.
„Chtěl bych uklidnit lékaře, všechny zaměstnance nemocnice i obyvatele Pelhřimovska. Situaci beru velmi vážně a dělám maximum pro to, aby se podařilo najít řešení, které povede k dlouhodobé stabilizaci zdravotní péče v regionu,“ uvedl hejtman Martin Kukla a dodal: „Věřím, že jsme na dobré cestě. Jsem otevřený všem konstruktivním připomínkám a podnětům, které pomohou zlepšit pracovní prostředí v Nemocnici Pelhřimov, tak aby nemocnice mohla nadále plnohodnotně plnit svou nezastupitelnou roli v systému krajské zdravotní péče.“
Zdroj text a foto: Krajský úřad Kraje Vysočina.
PELHŘIMOV: Starostové - Nemocnice
Starostové vyzývají kraj k řešení krize v Nemocnici Pelhřimov.
Krajští Starostové žádají o zařazení mimořádného bodu na jednání Zastupitelstva Kraje Vysočina, které se uskuteční 16. února 2026. Důvodem je kritická personální situace v Nemocnici Pelhřimov, kde během posledních týdnů došlo k hromadným podáním výpovědí lékařů.
Ke konci února nemocnici opustí tři chirurgové, následovat bude jedenáct internistů. Podle Starostů nejde o běžnou fluktuaci, ale o alarmující stav, který může mít zásadní dopad na dostupnost a kvalitu zdravotní péče v regionu.
Ilustrační foto
„Nemocnice Pelhřimov je pro obyvatele Pelhřimovska i širšího okolí důležitým poskytovatelem zdravotnické péče. Není nám jedno, co se v ní děje, a chceme znát skutečné důvody odchodů lékařů i konkrétní kroky vedení kraje a nemocnice k řešení této vážné situace,“ uvádí předseda zastupitelského klubu Starostové pro Vysočinu Pavel Hájek.
Právě on byl v minulém volebním období jediným členem krajské rady, který při návrhu na jmenování tehdejšího asistenta hejtmana Radima Hoška novým ředitelem nemocnice vyjádřil pochybnosti ohledně vhodnosti kandidáta a nehlasoval pro něj.
„Současný ředitel pelhřimovské nemocnice Radim Hošek v minulosti úzce profesně spolupracoval s bývalým hejtmanem Jiřím Běhounkem. Ten stejný pan Běhounek nyní v pelhřimovské nemocnici působí jako náměstek ředitele a zároveň má z pozice člena krajské rady ANO, SPD a SOCDEM na starost zdravotnictví. V tom spatřujeme nevídaný střet zájmů,“ říká Pavel Hájek.
„Vedení pelhřimovské nemocnice při nástupu do funkce slibovalo zajištění nových lékařů a stabilizaci jejího fungování. Jak vidíme, opak je pravdou. Je na čase, aby tuto vážnou situaci kraj začal řešit,“ dodává poslanec a krajský zastupitel Lukáš Vlček.
Zdroj: Tisková zpráva - STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ.
PELHŘIMOV: První elektromobily
První elektromobily v historii krajské Nemocnice Pelhřimov posílí domácí paliativní péči.
Krajská Nemocnice Pelhřimov rozšířila kapacity pro zajištění odlehčovací služby při Domácí paliativní péči díky projektu financovanému z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) o dva elektromobily. Vozidla vyšla celkem na více než jeden milion korun a 95 procent nákladů pokryla dotace. Nové automobily představují první elektromobily v historii pelhřimovské nemocnice, čímž zdravotnické zařízení nejen posiluje technické zázemí domácí paliativní péče, ale zároveň se vydává cestou šetrnějšího a udržitelného provozu.
Slavnostní předání vozidel se uskutečnilo 23. ledna 2026 před budovou ředitelství nemocnice za účasti významných hostů v čele s Jiřím Běhounkem, radním Kraje Vysočina pro oblast zdravotnictví, Radimem Hoškem, ředitelem Nemocnice Pelhřimov, a Danielou Havlíčkovou, předsedkyní Místní akční skupiny Šipka. Domácí paliativní péče je určena pacientům se závažným onemocněním, u nichž je cílem léčby především úleva od bolesti, zachování důstojnosti a možnost zůstat co nejdéle doma mezi svými blízkými. Péči zdravotníci poskytují jak onkologickým, tak neonkologickým pacientům, často křehkým seniorům s více chronickými onemocněními. Nedílnou součástí práce týmu je také podpora rodin a pečujících.
Odlehčovací služba, která je součástí domácí paliativní péče Nemocnice Pelhřimov, funguje od roku 2021. Zatímco v prvním roce pečovala o 14 klientů, v roce 2024 se postarala o 17 pacientů a v roce 2025 už o 24. Postupný nárůst počtu klientů přinesl vyšší nároky nejen na personál, ale i na technické zajištění služby. „Terénní paliativní péče se bez automobilů neobejde. Zdravotníci musí být schopni vyjet za pacientem včas, často opakovaně, a strávit s ním i jeho rodinou tolik času, kolik situace vyžaduje. Díky novým vozům mohou pečovatelky vyjet současně ke dvěma klientům a nejsou limitované sdílením jednoho auta,“ uvedl Jiří Běhounek, radní Kraje Vysočina pro oblast zdravotnictví.
Nemocnice Pelhřimov v současnosti disponuje šesti osobními automobily určenými pro domácí paliativní péči, z toho dvě nová vozidla slouží přímo odlehčovací službě. Zbývající auta podporují další rozvoj domácí paliativní péče, zejména paliativní ambulanci, která zajišťuje časnou paliativní péči u onkologických i neonkologických pacientů v domácím prostředí. „Naše práce není jen o zdravotních výkonech. Je o naslouchání, plánování péče podle přání pacienta a o podpoře rodiny v jedné z nejtěžších životních situací. Nová vozidla nám umožní být pacientům blíž a věnovat jim potřebný čas,“ doplnil Radim Hošek, ředitel Nemocnice Pelhřimov.
V roce 2023 se tým domácí paliativní péče pelhřimovské nemocnice staral o 218 pacientů, v roce 2024 o 231 pacientů a v roce 2025 už o 257 pacientů. Stále více lidí tak může zůstat v závěru života doma, v prostředí, které znají a kde se cítí bezpečně.
Zdroj text a foto: Krajský úřad Kraje Vysočina.